"Hi-Fi svět" federmann.cz

Na to byste ale měl upozornit případné zájemce o stavbu, že se takový zesilovač nesmí dostat do limitace, neboť se pak nepříjemně zahltí a není pro provozování s možností plného vybuzení vhodný.
Možná na takové to domácí žvýkání s hlasitostí na čtvrtinu ...
ps. jaké tam mám pracovní body a v čem jsou špatné ?

Ale to se zahltí ten operák vždycky v tomto zapojení.
To samozřejmě záleží na rychlosti toho operáku, ale rychlejším to jen potlačím, nikoliv odstraním a ani tomu nepomůže odstarnění toho přiblblého buzení přes diodu, kdy se využívá jen polovina rozkmitu toho OZ.
A ani u té LM833 to zotavení není 30us, jak jste tu v pomatení smyslů napsal a když jsem na to upozornil v následujícím příspěku, tak jste to odmazal ? Proč ?
Zde se nemůže upozornit na chybu ? Zde se reakce vymaže a po nějaké době "ministerstvo pravdy" chybu opraví ?

Ta dioda tam není na to, aby se využívala jen jedna polovina rozkmitu OZ. Ta dioda je součást převodníku Napětí-Proud, který řídí rozkmitový stupeň.

To že je mnoho defektů u jiných topologii, neznamená že neexistují! Jen o nich nic nevíte a neumíte je vůbec najít ne tak změřit! Viz , nebo také ... Podívejte se na DPA, jak si vede při přebuzení proud kolektoru vstupní diferenciální dvojice, ale podívejte se na převodní charakteristiku, která je znázorněna v okolí průchodu 0V a to již není o přebuzení, ale o přechodovém zkreslení a malých hlasitostech a mohl bych pokračovat.

Toto vlákno není o DPA110.
Co se týče těch oscilací u vaší simulace, už jsem Vás jednou upozornil, že jste použil podivné modely použitých tranzistorů, nebo jsou to snad průběhy změřené ?
Taktéž není znám nastavený klidový proud.

U té diody neříkám na co tam je, ale jaký je důsledek - pro kladná výstupní napětí OZ je ten následující tranzistor zcela zavřený.

A jak se chová vstupní diferenciální dvojice, chová se snad v limitaci jinak než ode zdi ke zdi? Jde o samotnou podstatu limitace a záporné zpětné vazby. Neobjevujte sto let objevené! Nedívejte se na oscilace, které tam zanáší lokální zpětné vazby, dívejte se na přechodové zkreslení, když si tranzistory předávají žezlo a dívejte se na zahlcení vstupní diferenciální dvojice, takto se chovají všechny zesilovače. Měřte jejich proudy a napětí a budete se divit co se uvnitř zapojení děje. Možná pak pochopíte i proč využívám jen polovinu rozkmitu OZ.

Ale zajisté že vím na co tam ta dioda je, asi vám tam ty tranzistory hořely
Ale stačí opřít tu bázi ne o zem, ale o kladné napětí, příp. napájení a můžete využít celý rozkmit.

Nikdy se mi nestalo, že by mi tam tranzistor shořel, nikdy mne ani nenapadlo to bez diody zapojit, nejsem z těch co vyvíjí pokus omyl, já vždy vím ... ! Vidím, že vy opravdu také víte na co tam ta dioda je! Ten tranzistor by nikdy neshořel, ani by shořet nikdy nemohl, jen by se to chovalo jinak. Tento průraz se běžně využívá u diaků a taky nehoří!

Vy by jste však měl ještě vědět, že v případě podepření báze T2 jakýmkoliv napětím, tranzistor T1 a T2 nepřestává chodit jako diferenciální stupeň a případné zvlnění, či jiné změny takového napětí se přičítají k výstupnímu napětí OZ a vlastnosti takového zapojení by výrazně utrpěly.

Neradím vám, abyste to podepřel nějakým balastem, ale konstantním napětím.
Jinak je to úplně stejně citlivé na rušení jako třeba ty proudové zdroje, odvozené jen od nějaké LED a zvlněného napájení, potlační jen částečné.
Pro nf zvlnění je to pod smyčkou zv s dostatečným ziskem a napájení oz má snad také nějakou regulaci.
Tak nevykládejte o nějakém významné újmě vlastostí, stačí dát na to místo generátor rušení a zjistit frekvenční odezvu na výstup (v simulaci).

Že jdou vstupní tranzistory DPA110 při limitaci na výstupu také do limitace, o tom není sporu, ale na rozdíl od nějaké složitejší struktury, jako je OZ, nejdou do saturace, což ani ty simulace s OZ správně neukazují. Jdou jen do přerušení proudu, nebo do proudu daným proudovým napájením emitorů a z tohoto stavu se dostanou bez nějakého zpoždění.

U přechodové charakteristiky si pletete nějaké oscilace s přechodovým zkreslením.

ps. Poznámky o nějaké nevědomosti si laskavě nechejte pro své študentíky.

Diskuze rozšířena i o

Jeden z hotových modulů.

Zjevně jako vždy vůbec netušíte o čem je řeč. Ty zesilovače jsou nejenom simulované ale některé z nich již 36 roků funkční a bezporuchové.

Zapomeňte na podmínky stability, které definují kdy je zesilovač stabilní, naopak to totiž nemusí závazně platit, jen to dotyčný autor podmínky nezaručuje! Komentujete něco co je zjevně daleko, daleko za vašimi možnostmi chápání a namísto snahy se něčemu přiučit se to snažíte poměřovat svým omezeným a primitivním metrem.

Nemá žádný význam vám cokoliv vysvětlovat, když na to intelektuálně nemáte a ani mít nechcete.


Další vaše zmatené OT budou mazány, berte to jako varování!

Stabilita zpětnovazebních systémů je sice obecná záležitost, ale pokud někdo postaví podmínky stability, ještě to neznamená, že pokud tato podmínka není splněna, že je systém nestabilní.

1. Pokud je opravdu reálný systém při nesplnění podmínky nestabilní, pak podmínka byla dobře postavena a pro dané zapojení platí.
2. Pokud je systém, přestože podmínka nebyla splněna stabilní, pak je takové posuzování stability pro dané zapojení nevhodné a je třeba hledat jiné podmínky stability.

Pokud jste se ještě nikdy v životě nesetkal se zapojením, které vaši podmínku stability nesplňuje a přesto je stabilní, pak věřím, že se můžete cítit značně zmateně.

Jak jsem vám již mnohokráte napsal: Svět nekončí tím co znám, ale začíná tím co neznám a znát bych mohl. Pro Číňany: 世界不會停止我所知道的，但它開始和我不知道我會知道 (ja)

Otázkou je jestli se to kriterium vůbec někdo umí používat? Kolikátého řádu je ten zesilovač, jaké kriterium je nutno použít? Nebo snad máte nějaké univerzální kriterium? Nebo se někdo ohání kriterii, aniž by tušil jejich význam a uměl je používat?

Sám jste si položil otázku.

Poraďte se s kolegou Biolkem, ten vám to objasní.
http://www.roznovskastredni.cz/biolek/index.php

Diskuse rožšířena o

Nepředpokládám, že je v silách některých pochopit podmínky stability zesilovače, stejně tak zřejmě nikdy nepochopí, proč zesílení protíná 0dB s tak obrovským sklonem. No jó, "Bodeho podmínka stability" ještě ji rozumět a umět ji používat.

Fajn Federmanne, tak zveřejněte kmitočtovou a fázovou charakteristiku Loop Gain (zisku smyčky zpětné vazby) a ukažte fázovou rezervu na frekvenci, kde Loop Gain protíná osu Y při hodnotě 0dB.

Měření xx506 ukazuje také nějaké měření obdélníkem na 1kHz.
Z měření se toho nedá moc odečíst, jen je vidět určitý překmit na nástupné hraně, víceméně už maskovaný zobrazením osciloskopu.
Mohl byste Federmanne udělat měření aspoň na 10kHz (doufám, že to zesilovač snáší), aby bylo vidět detail hrany ? Z toho se dá už něco vyvěštit, zvláště když se to udělá pro několik amplitud v celém pracovním rozsahu, včetně přebuzení + srovnání se vstupem na 2. kanálu, od kterého se synchronizuje (orientačně zpoždění).

Nějak si pletete pojmy, takže pro upřesnění:
1) zesílení naprázdno, OLG - open loop gain, zesílení otevřené smyčky (tady je používané označení trochu zavádějíci - protože se s nějakým přenosem zpětné vazby, tedy se smyčkou neuvažuje).
2) zesílení ve smyčce, LG - loop gain, zeílení které se uzavírá přes celý zesilovač i zpětnou vazbu (zde je zapotřebí uvažovat frekvenční závislost napěťového přenosu, i když je zv tvořena třeba jen odporovým děličem, tak se uplatntňují třeba vstupní kapacity vstupu a naopak lze sem zařadit derivační složku pro fázovou kompenzaci).
3) výsledné zesílení se zavedenou zpětnou vazbou.

Pro posouzení stability je zajímavé zesílení ve smyčce, průběh fáze při přenosu vetším než 1, velikost přenosu při fázi -180 stupňů, kdy se ze záporné zv stane kladná.
Pokud jsou v přenosu oblasti s fází přes -180 a zesílením větším než 1, tak systém nemusí být nutně pro malé signály nestabilní, pokud je v pořádku průchod zesílením 1 a jeho okolí, ale je podmíněně stabilní, což může vyvolat zákmity v oblasti nelinearity přenosu, třeba při limitaci, nebo při vybuzení při které dojde k dynamické limitaci některého stupně.

Ze zesílení otěvřené smyčky lze odhadnout, jakou můžete zavést vazbu, případně co můžete korigovat, derivační pól ve zpětné vazbě působí jen v omezeném rozsahu frekvence a opravuje fázi přenosu max. o +90

U výsledného zesílení se oblast stability promítne tam, kde začne klesat amplitudová charakteristika, při malé rezervě stability tam ale naopak může být překmit.
U simulovaných amplitudových charakteristik ale nemusíte poznat nic, ty můžou klidně vypadat věrohodně i pro nestabilní systém, což se pozná až při simulaci reálných časových odezev.

Simulace loopgain, rozhoduje bod průchodu ampl. char. LG ziskem 1 (0dB), na tomto kmitočtu (zde cca 350kHz) se odečte fázový posuv, zbytek do 180° je fázová rezerva. Důležité je použít správnou metodu pro simulaci LG.