Možná na takové to domácí žvýkání s hlasitostí na čtvrtinu ...

ps. jaké tam mám pracovní body a v čem jsou špatné ?
Pracovní body jsou špatné právě v tom, že se vám ten váš pokus zahltí a navíc nadlouho, pak to velký kus periody vykousne, obdobně jak obloučky u DPA, jen tam je to pro jistotu i před vrcholem i za vrcholem a průběh je poněkud odlišný. Zobrazte si rozdíl od původního signálu a budete se divit jaká je podobnost. V obou případech to přidá víc harmonických než je zapotřebí, zahlcení jen libozvučné sudé, ale obloučky i nelibozvučné liché. Druhá chyba je ta, že se vám to vůbec dostane na výstup.danhard píše:Na to byste ale měl upozornit případné zájemce o stavbu, že se takový zesilovač nesmí dostat do limitace, neboť se pak nepříjemně zahltí a není pro provozování s možností plného vybuzení vhodný.
Možná na takové to domácí žvýkání s hlasitostí na čtvrtinu ...
ps. jaké tam mám pracovní body a v čem jsou špatné ?
Ještě jednou se vrátím a vzpomenu pojem Hi-Fi, který neznamená nic jiného než zkráceně High fidelity, tedy vysoká věrnost, ze stejného názvu vychází i jméno tohoto webu Hi-Fi svět a jaká je věrnost poslechu v limitaci? Je ještě stále High fidelity? Podmínkou naplnění pojmu High fidelity je i dostatečná výkonová rezerva a ne 30% signálu v limitaci.danhard píše:není pro provozování s možností plného vybuzení vhodný.
danhard píše:U té diody neříkám na co tam je, ale jaký je důsledek - pro kladná výstupní napětí OZ je ten následující tranzistor zcela zavřený.
Ta dioda nemá více méně žádný vliv na to zda je tranzistor při kladném napětí na výstupu OZ bude či nebude otevřen! Ten tranzistor se může otevřít jen při záporném napětí na výstupu OZ, jen tehdy poteče proud báze T2 společně s proudem kolektoru T2 jeho emitorem, dále pak přes odpor R4 do emitoru T1, kde se rozdělí na proud kolektoru T1 a proud báze T1. Proud Báze T1 je výstupním proudem OZ.Federmann píše:Ta dioda tam není na to, aby se využívala jen jedna polovina rozkmitu OZ. Ta dioda je součást převodníku Napětí-Proud, který řídí rozkmitový stupeň.
To není přechodová charakteristika, kde by se něco vynášelo v závislosti na čase a bylo by možné mluvit o nějakých oscilacích, které by mohly mít nějakou amplitudu a periodu! Zde jde o charakteristiku převodní, či přenosovou, kde je na vodorovné ose vynesena řídící veličina, kterou je vstupní napětí zesilovače a na svislé ose je vynesena veličina závislá, kterou je výstupní napětí měřeného či simulovaného zesilovače.danhard píše: U přechodové charakteristiky si pletete nějaké oscilace s přechodovým zkreslením.
ps. Poznámky o nějaké nevědomosti si laskavě nechejte pro své študentíky.
Jak by jste nazval stav, když je tranzistor úplně otevřen, kdy proud Báze roste, ale proud Kolektoru se již nezvyšuje a napětí na Kolektoru již neklesá? Bude to opravdu jiný stav u tranzistoru integrovaném v IO a zcela jiný stav u tranzistoru v samostatném pouzdře?danhard píše:nejdou do saturace, což ani ty simulace s OZ správně neukazují. Jdou jen do přerušení proudu, nebo do proudu daným proudovým napájením emitorů a z tohoto stavu se dostanou bez nějakého zpoždění.
U vstupního dif. páru ?Federmann píše:Jak by jste nazval stav, když je tranzistor úplně otevřen, kdy proud Báze roste, ale proud Kolektoru se již nezvyšuje a napětí na Kolektoru již neklesá? Bude to jiný stav u tranzistoru integrovaném v IO a zcela jiný stav u tranzistoru v samostatném pouzdře?danhard píše:nejdou do saturace, což ani ty simulace s OZ správně neukazují. Jdou jen do přerušení proudu, nebo do proudu daným proudovým napájením emitorů a z tohoto stavu se dostanou bez nějakého zpoždění.
Ale zajisté to není přechodová charakteristika, ten graf jste zkonstruoval z časově závislých průběhů, kde ty výstupní ještě obsahují nějaké casově závislé oscilace.Federmann píše:To není přechodová charakteristika, kde by se něco vynášelo v závislosti na čase a bylo by možné mluvit o nějakých oscilacích, které by mohly mít nějakou amplitudu a periodu! Zde jde o charakteristiku převodní, či přenosovou, kde je na vodorovné ose vynesena řídící veličina, kterou je vstupní napětí zesilovače a na svislé ose je vynesena veličina závislá, kterou je výstupní napětí měřeného či simulovaného zesilovače.danhard píše: U přechodové charakteristiky si pletete nějaké oscilace s přechodovým zkreslením.
ps. Poznámky o nějaké nevědomosti si laskavě nechejte pro své študentíky.
Samozřejmě je web primárně zaměřen na studenty, kteří v tom občas mají taky nejasnosti.
Proč se najednou omezujete jen na vstupní dif. pár, většinou mají zesilovače více stupňů a ty se v limitaci dostávají do podobných stavů, pak je zcela jedno zda jde o IO či zapojení s diskrétními prvky. Jste si opravdu jist, že v IO se proudové zdroje nepoužívají?danhard píše:U vstupního dif. páru ?Federmann píše:Jak by jste nazval stav, když je tranzistor úplně otevřen, kdy proud Báze roste, ale proud Kolektoru se již nezvyšuje a napětí na Kolektoru již neklesá? Bude to jiný stav u tranzistoru integrovaném v IO a zcela jiný stav u tranzistoru v samostatném pouzdře?
U tranzistoru integrovaném v IO ? - tam mě ani nezajímá vstupní dif. pár, ale rozhodně dojde k saturaci v jiných stupních - ve výstupu.
Udělejte si v tom laskavě jasno, někde si naštudujte co je limitace a co saturace ve vztahu k tranzistorovým strukturám.
Zde to bylo určeno ze zesílení uzavřeného ve smyčce zpětné vazby - podmínka oscilace.danhard píše:S tím byste se měl pochlubit na DIYaudio, hlavně těch -40dB/dec v okolí jednotkového zesílení ve smyčce je velmi novátorské
V tom druhém případě bylo -60dB/dec odečteno ze zesílení naprázdno, je jasné, že ani derivace ve zpětné vazbě to nemůže narovnat pod -40dB/dec.danhard píše:Tak jo Federmanne, já jen že jsem ten sklon prokládal pravítkem a čára byla rovná, teď už je prohnutá a -60dB/dec, gratuluji tohle je pěkný výkonový oscilátor![]()
Dejte tam MAA741 a bude z toho dělo !
Vlastosti a stabilita zpětnovazebních systémů je obecná záležitost, nemohu za to, že to u svých zapojení tak nevidíte - to je zanačně zmatené.Federmann píše: Zapomeňte na podmínky stability, které definují kdy je zesilovač stabilní, naopak to totiž nemusí závazně platit, jen to dotyčný autor podmínky nezaručuje!
Pokud není splněna Bodeho podmínka stability, tak zpětnovazební systém nemůže být stabilní.Federmann píše:Stabilita zpětnovazebních systémů je sice obecná záležitost, ale pokud někdo postaví podmínky stability, ještě to neznamená, že pokud tato podmínka není splněna, že je systém nestabilní.
Přesně tak ! Nepředpokládám, že je v silách, zvláště jednoho, pochopit podmínky stability zesilovače. Jak protíná 0dB konečné zesílení zesilovače nemá ! nic společného se stabilitou.Federmann píše:Nepředpokládám, že je v silách některých pochopit podmínky stability zesilovače, stejně tak zřejmě nikdy nepochopí, proč zesílení protíná 0dB s tak obrovským sklonem. No jó, "Bodeho podmínka stability" ještě ji rozumět a umět ji používat.
danhard píše:Přesně tak ! Nepředpokládám, že je v silách, zvláště jednoho, pochopit podmínky stability zesilovače. Jak protíná 0dB konečné zesílení zesilovače nemá ! nic společného se stabilitou.Federmann asi chce naznačit, že on radši používá jeho oblíbenou metodu pokusů, omylů a kroucení kapacitními trimryFedermann píše:Nepředpokládám, že je v silách některých pochopit podmínky stability zesilovače, stejně tak zřejmě nikdy nepochopí, proč zesílení protíná 0dB s tak obrovským sklonem. No jó, "Bodeho podmínka stability" ještě ji rozumět a umět ji používat.
Mohl byste Federmanne udělat měření aspoň na 10kHz (doufám, že to zesilovač snáší),
John Hidden píše:Mimochodem, žáku Federmanne, jaké jsou Bodeho podmínky stability zesilovače?? Předložil jste nám dokonalý příklad oscilátoru. Křivka zesílení v uzavřené smyčce protíná křivku zesílení otevření smyčky v bodě, kde je strmos poklesu zesílení otevřené smyčky cca -60dB/dekádu. Výborně.
John Hidden píše:Fajn Federmanne, tak zveřejněte kmitočtovou a fázovou charakteristiku Loop Gain (zisku smyčky zpětné vazby) a ukažte fázovou rezervu na frekvenci, kde Loop Gain protíná osu Y při hodnotě 0dB.
danhard píše:S tím byste se měl pochlubit na DIYaudio, hlavně těch -40dB/dec v okolí jednotkového zesílení ve smyčce je velmi novátorské
Nějak se vám to vymyká, jednou je to rozhodující a jindy to nemá ! nic společného se stabilitou, Chcete udělat měření aspoň na 10kHz a přitom nevidíte měření a přenosovou charakteristiku od 2Hz až do 1MHz!!!danhard píše:Tak jo Federmanne, já jen že jsem ten sklon prokládal pravítkem a čára byla rovná, teď už je prohnutá a -60dB/dec, gratuluji tohle je pěkný výkonový oscilátor![]()
Dejte tam MAA741 a bude z toho dělo !
A to konkurence jen tak nepřekousne, takový úspěch a rozdíl v kvalitě je pro mnohé neodpustitelný!• Zesilovač 500W/1000W, HQQF-55-506W-5-1 je naprosto bezkonkurenční
• dokonalé prostorové uspořádání
• oboustranná a zároveň smíšená montáž
• značná výkonová rezerva
• obrovská šířka pásma
• neskutečná rezerva zisku a tím vynikající přenosové vlastnosti
• mezi kapacitami zdroje a tranzistory ani mezi tranzistory a reproduktorem žádné zvuk-degradující prvky, jako pojistky či relátka.
• Dokonalá spolupráce a funkce jednotky HQQF-55-200, inteligentní řízení napájení, která dokonale chrání nejenom reproduktory, ale hlavně samotný zesilovač a celé zapojení, přičemž nemá nikde na světě obdoby!