"Hi-Fi svět" federmann.cz

Jak napovídají technické parametry, Rotel RHB-10 patří k tomu nejlepšímu co se dá na trhu koupit, to však nic nemění na skutečnosti, že 40let stará Federmannova topologie má poslechově stále co říci!

Další testovací víkend a propastné rozdíly v poslechu některých detailů.

Jak jsem napsal v závěru článku "Jen ti co zesilovače HQQF nikdy neslyšeli se stále předhání v hodnocení jejich zvuku, stejně jak ti co neumějí do pěti napočítat, aby si smi spočítali jejich výkonové dimenzování, se baví o jejich poddimenzování. Hold jsme český národ, než postavit lepší zesilovač či se alespoň vyrovnat, je snazší pomluvit a ublížit, aby takovým "Mistrům" jejich pravda alespoň chvíli vydržela, jsou poslechové testy to nejhorší zlo co je mohlo potkat!"

opa_1.jpg

Jó Jó "Množství užitečných rad" od TUPCŮ kteří neumí do pěti napočítat, neumí spočítat výkonovou ztrátu při polovičním napětí, ne tak počítat něco složitějšího, netuší vůbec o čem je řeč, ale jsou nejchytřejší! Přesně jak jsem v článku uvedl. Naměřeným hodnotám nerozumí nikdo, proto k nim raději ani nediskutuje, ale v hodnocení zvuku neslyšeného a osobní rovině, to je každý na slovanetu generál. Češství se nezapře!

Na slovanetu se strhla neutichající bouře nenávisti, namísto toho aby řešili technické parametry, které naměřil p. Čermák, jehož měření jen potvrzuje řadu zde zveřejněných měření, včetně měření Perysova. Nejspíše je rozčiluje fakt, že byl nezávislým měřením potvrzen Vaňkův podvrh, kde Vaněk naměřil zkreslení v řádu jednotek procent, kdežto p. Čermák v řádu tisícin procent, což je rotdíl o tři řády!

thd_vs_freq20w.png

HQQF na f, 4V 7,8R.PNG

flyingbird.jpg

Ano, hnus a špína, která se na slovanetu stále tvoří a když se zde na ni poukáže a zveřejní, tak je oheň na střeše. Takto nastavené zrcadlo Česko-Slovenskému internetu je pro mnohé velmi nepříjemné. Zde se nedá pravda zaBANovat a přepsat, zde je doložená na screenech a každý si může udělat úsudek, odkud kam je technická rovina a co za ní pokračuje dále. Nepotřebuji poslechové testy, které by deklasovaly konkurenci, která se jim proto všemožně brání, vystačím si s vlastními poslechovými testy. ...

První identické měření, stejnou metodou a hlavně na stejném zařízení, lze tedy předpokládat, že i podmínky měření byly obdobné, ne-li totožné. Jak se který zesilovač dokázal s kapacitní zátěží vyrovnat, je dostatečně patrné z naměřených průběhů.

Jaromír Merhaut byl po zásluze na facebooku vykázán a dostal na HI-Fi svět BAN

Zdravím srdečně B.F.,
subjektivní hodnocení zvuku všech zúčastněných nechám stranou - rád bych reagoval na váš text o "nedostatečném vybuzení" HQQF při poslechu u pánů Křečka a Karla2:
"Vzniká zde další nezodpovězená otázka, proč prototyp zesilovače HQQF byl provozován na velmi malém výkonu, v čehož důsledku zůstala značná část zvuku pod prahem slyšení, když zesilovač disponuje výkonem dostatečným? Přenosovou charakteristiku zesilovače, kontroloval spoluautor zesilovače HYPA p. Čermák, viz článek Tranzistorový zvuk, čas otázek a odpovědí 21÷22. července 2012."
Při poslechu je úroveň hlasitosti taková, aby byla příjemná, poslouchatelná. U mě když jsem ladil HQQF a pak měřil i průběhy (spektrum 1kHz @-10dBFs se myslím dost slušně shoduje s výsledkem p.Čermáka), tak jsem na rajčeti / uváděl i hodnoty napětí a výkonů, s uvedením že běžná poslechová hladina je kolem -20..-30dBFs; odpovídá to špičkám v řádu desetiny Wattu (repro cca 89dB/W/m). Zahrát si o výkonu set W bych si nikdy netroufnul:-)
Přesto zvuk naopak vždy velmi kompaktní a čitelný, s dominantním středním pásmem a výškami čistými ale spíše nenápadnými - oproti těm X zesilovačům které mi tu kdy hrály.
Tedy pokud při výše zmíněném poslechu dominovaly výšky nad zbytkem pásma, buď to mají na svědomí nějak nastavené korekce, možná malý klidový proud a zákmity, nebo taky nahrávka, zdroj signálu, zbytek audio-řetězce. Prostě sám konec toto ROZHODNĚ nedělá.
JP

Srdečně zdravím spokojené posluchače zesilovačů HQQF, obzvláště J.P.

Měli možnost připojit pouze konce bez korekcí. V článku je měření konců i simulace a jsou téměř identické, měření u p. Čermáka, spoluautora zesilovače HYPA, to jen potvrdilo, stejně jak vaše výsledky.

Střední výkon dle tabulky, kterou jsem kdysi tvořil, vychází na jejich poslechový test cca 2x2W. Dělala se již dlouhá řada poslechových testů a všechny jsou identické s vašimi poznatky. Dokonce v nich jsou i diskutující na slovanetu, jen si nechtějí dělat zbytečné nepříjemnosti a já jejich rozhodnutí chápu a ctím.

B.F.

kazzatel_2.jpg

Vždy jsem se domníval, že pro rádoby Hi-Fi_sty jsou hladiny stejné hlasitosti samozřejmostí, jak vidím tak někteří netuší o čem je řeč, navíc si vymýšlí něco o nutnosti zahřátí, což je další znalostní důkaz. Hold jak píše Dudek na to jsou jejich znalosti a zkušenosti příliš malý...

It agree, it is the remarkable information

Pane Federmanne, měl bych takovou připomínku ohledně měření beden VMA, co jste zveřejnil na svým webu. Nemáte asi tušení, co je to měření přes FFT okno s vyloučením odrazů místnosti a co to pak znamená pro měření nízkých kmitočtů. Já Vám to prozradím. Znamená to, že v běžný bytový místnosti obvykle kmitočty pod 200-300Hz nelze změřit a při měření v programu ARTA nebo HolmImpulse atd. přes zkrácené FFT okno začíná být relevantní až spomínanýho kmitočtu.
Tak prosím nezavádějte lidi, že VMA nehrají basy a neuvádějte zde grafy, o kterých nic nevíte - kdo to měřil, jak to měřil a čím měřil. Uveďte raději charakteristiky naměřené samotným výrobcem soustav VMA - tak jak uvádíte tu charakteristiku Tesel.

O tom, jak hraje Váš HQQF polemizovat nebudu, jelikož jsem ho nikdy neslyšel. Jen upozorňuji, že měření, kterým se oháníte je v otázce hloubek úplně mimo. Na tom grafu z LspLAB je jednoznačně vidět, že měření začíná možná někde na 150Hz. Tzn., že první důveryhodná hodnota bude tak o 2 oktávy výš. Demonstrovat pak nějaký pokles o 3dB na hodnotě 200Hz je nesmysl.
Další diskutabilní věc je tvrzení, že VMA má mizernou citlivost.
1. Kde je záruka, že měřící mikrofon byl zkalibrován na absolutní akustický tlak (třeba pistonfonem Bruel&Kjaer)?
2. Nižší celková citlivost bývá zrovna daní za dobrý basová základ - říká se tomu kompenzace bafflestepu. Teslácký bedny ve své době nijakou takovou kompenzaci neznali, tudíž zní většina z nich ukřičeně a bez basů.
VMA-I chodí podle naměřených grafů na stránkách vmaudio.cz krásně od 35Hz pro pokles o 6dB, což je velmi slušný.
Proč ty bedny s Vaším zesilovačem nehráli basy, to nevím...

Takže po pořádku:
Měření VMA nebylo prováděno "spíše" nad 500Hz, ale výhradně nad 500Hz. Takže výsledky pod touhle frekvencí nejsou málo přesné, ale jsou úplně bezcenné a nicneříkající. Taky srovnání s JBL je k ničemu, protože nebylo uvedeno, jak dlouhé bylo FFT okno při měření jedné a druhé soustavy. Od toho se totižto odvíjí měřené pásmo. Taky ta změřená citlivost se nedá brát jako absolutní hodnota, protože bez mikrofonu kalibrovanýho na absolutní akustický tlak je to jen bezcenný číslo.

Další věc: Kompenzace bafflestepu není nějaké natahování rozsahu směrem dolů. Je to snížení vlivu šířky ozvučnice na amplitudovou charakteristiku. Nevykompenzovaný bafflestep nejde plnohodnotně dohnat jednoduchými tónovými regulátory "bass" a "treble", protože při jiné šířce ozvučnice se frekvence bafflestepu mění. A už vůbec to nejde vyřešit reproduktorem chodícím níže. Bafflestep lze kompenzovat v pasivní bedně bohužel jen za cenu nějakýho toho snížení citlivosti (obyvkle to dělá tak 3dB).

Kdyby jste někdy nějakou bednu seriozním a moderním způsobem zkonstruoval, tak Vám tyhle věci vůbec nemusím psát. Nezazlívám Vám, že to nevíte (nikdo nemůže umět všechno), ale neuvádějte prosím na svých stránkách zavádějíci informace.

Vidím, že rád rozhodujete o znalostech druhých a činíte ukvapené závěry, na těch stránkách je řada otazníků a odpovědět si musí každý sám, podívejte se pozorně na ten nadpis "Šok, VMA-I chybí basy pod 200Hz?"

Pokud chcete vidět, jak se dělá pořádná bedna, tak se podívejte sem , laděný a měřený v akustické komoře bývalé Tesly VM.

Citlivost cca 96dB lze vyčíst z grafů výrobce a nechtějte abych zde konstrukci blíže rozebíral, snad jen to že pokud má bedna slušně chodit pod 100Hz, pak bych sílu stěny 25mm a navíc z materiálu MDF nikdy nepoužil. Podívejte se pořádně na ten , má stěnu podstatně silnější, navíc k dosažení potřebné tuhosti musela být použita řada výztuh.

VMA-I.png

O narovnání charakteristiky jsem napsal, že se dá narovnat zesilovačem, ale to neznamená, klasickými korekcemi, to znamená změřit v akustické komoře a dopočítat inverzní charakteristiku zesilovače, čímž se zesilovač a reproduktorová soustava stávají neoddělitelným celkem, pokud víte co to znamená. Pak může být výsledná charakteristika rovná třeba od 20 či 16Hz. V místnosti se to však chová stejně jinak a k tomu pak ještě zůstávají klasické korekce.

Pane Federmanne. Vím, že rád děláte z lidí blbce, ale v tomhle jste bohužel úplně mimo.
1. Na měření bedny nemusíte mít dnes žádnou akustickou komoru, neb věci znalý člověk si umí poskládat měření z nearfield a farfield.
2. Subwoofer není totéž, co klasický 3-pásmo
3. Bedna musí hrát dobře na jakýmkoli zesilovači i bez ekvalizace
4. Ukvapené závěry jste udělal Vy na Vašem Webu. Srovnáváte tam charku bývalých Tesel měřených v komoře, proti VMA-I měřenými ve zkráceném FFT okně (jen farfield) a k tomu tam ještě zamícháte JBL, které byli měřené zase v okně (a zase farfield), ale na úplně jiném místě (a tedy s jinou délkou FFT). A demostrujete tím přenos nízkých tónů (který tím pádem vlastně měřen vůbec nebyl). Žádný fundovaný člověk, co má v tomhle oboru alespoň nějaké znalosti, něco nastavěno, něco naměřeno a pána Boha při sobě, by tohle neudělal.
5. Bafflestep se nekompenzuje pouhým snížením citlivosti, ale zařazením indukčnosti, která nárust na středech vlivem ozvučnice potlačí. Bohužel je to doprovázeno určitým snížením citlivosti. Nemusí to být nutně 6dB. Někdy jsou to 2, někdy 3, někdy 4dB...záleží na trozměrech ozvučnice atd.

Neumím Vám vysvětlit, proč Váš zesilovač na VMA-I nehrál basy. Nebyl jsem při tom testu a možná ani není pravda, že ty basy nehrál. Jak už jste někde psal, pokud se nejedná o slepý test, je posuzování zvuku silně (nebo spíš čistě?) subjektivní záležitost. A stím souhlasím. Jen Vám říkám, že si to vysvětlujete špatně. Pokud jakoukoli bednu změřím v místnosti dlouhý 2m, mikrofonem vzdáleným od bedny 1m, tak okno budu mít tak krátký, že změřený rozsah bude začínat na 1kHz. A bude úplně šumafuk, jestli se bude jednat o chrastítka k PC s objemem 1L, Vámi uvedený subwoofer, nebo 3-pásma VMA. Pod frekvencí 1kHz to bude vypadat všechno stejně.

Pane Federmanne, zkuste občas uznat, že i Vy se můžete zmýlit a udělat chybu. A nechte se občas poučit. Dál v týhle debatě pokračovat nebudu. Argumenty jsem předložil, napsal vše, co jsem mněl na srdci a dál si to už proberte jako chcete. Klidně mně rozneste na svým webu, mně to neublíží. Přeji hodně úspěchů.
-Jednorožec-